web statisticsvisitor activity tracker

Levicová ekonomka, která nás už roky ujišťuje, že globalizace, euro a „koloniální postavení ČR“ jsou kořenem všeho zla. Autorka knih o tom, jak jsme se stali kolonií, a stálice všech panelů, kde se vysvětluje, že kapitalismus by šel dělat líp – kdyby nás nenechali ti nahoře.

Ilona Švihlíková: levicová ekonomka v permanentním režimu „Česko jako kolonie“

Ilona Švihlíková je česká ekonomka, vysokoškolská pedagožka a publicistka, která už víc než dekádu patří mezi nejviditelnější tváře levicové kritiky globalizace, eura a „koloniálního postavení“ České republiky v mezinárodní ekonomice. Na vizitce má tituly doc. Ing. Ph.D., v knihovnách Globalizace a krize a bestseller Jak jsme se stali kolonií – a v médiích často vystupuje jako ta, která přijde do panelu a vysvětlí, že kapitalismus tak, jak ho známe, je strukturální problém, nikoli pár chyb v tabulce.

Vystudovala VŠE v Praze, obor mezinárodní obchod a komerční jazyky, doktorát získala za práci o politických aspektech globalizace a dlouhodobě se věnuje mezinárodním ekonomickým vztahům, globalizaci, měnovým otázkám a energetické bezpečnosti. Působila mimo jiné na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde vedla katedru společenských věd, a je spojovaná s občanskou iniciativou Alternativa zdola, která se snaží nabízet „jiný“ model ekonomiky postavený na komunitách a samosprávě.

Jak jsme se stali kolonií: základní kámen jejího mýtu

Klíč k její makačí auře je kniha Jak jsme se stali kolonií (2015) – titul, který propojuje její oblíbená témata do jednoho rámce: transformace po roce 1989, privatizace, nástup nadnárodních firem, odliv zisků do zahraničí a politická rozhodnutí, která podle ní učinila z ČR ekonomickou kolonii. V knize analyzuje, jak se podle jejího výkladu česká ekonomika dostala do pozice periferie, kde je levná pracovní síla, montovny a rozhodování o strategických odvětvích probíhá mimo republiku.

Tohle „koloniální“ čtení transformace se pak stalo její značkou: v rozhovorech, článcích i vystoupeních se vrací k tezi, že Česko nemá pod kontrolou klíčové segmenty ekonomiky, že jsme v zajetí nadnárodního kapitálu a že bez razantní změny daňové, průmyslové a měnové politiky zůstaneme „kolonií s levnou prací a drahým životem“. V makačím slovníku: když nevíš kudy kam, vrať se k mantře „jsme kolonie“ a od ní odvoď všechno ostatní.

Globalizace, euro a „epochální selhání elit“

Švihlíková dlouhodobě tvrdí, že současná globalizace má vyčerpáno a svět míří do éry deglobalizace či „přeskupování“ globálních řetězců. Z toho vyvozuje, že země jako ČR musí změnit strategii – méně slepé spoléhání na „volný trh“, víc aktivní průmyslová politika, soběstačnost a státní podpora klíčových odvětví. V rozhovorech mluví o „krizi elit“, které podle ní nejsou schopny hájit národní zájmy a místo toho jen přejímají rozhodnutí z Bruselu nebo globálních struktur.

Podobně ostře vystupuje proti euru: v jejím podání není společná měna jen technický nástroj, ale politický projekt, který může slabší ekonomiky ještě víc připoutat k jádru a prohloubit nerovnosti. Kritizuje především to, že eurozóna je podle ní nastavena tak, aby vyhovovala silným hráčům a periferní státy tlačila do role dodavatelů a subdodavatelů.

V panelových diskusích tak často zaznívá klasická švihlíkovská sestava: globalizace → euro → kolonie → chyba transformace → zrada elit. Pro publikum Makaka je to ideální: intelektuálně zaobalená verze pocitu, že „to nahoře“ pokazili a „my dole“ neseme důsledky.

Krize jako důkaz: pandemie, inflace, energetika

Každá velká krize posledních let byla pro Švihlíkovou zároveň datovým materiálem a potvrzením jejího narativu. Během pandemie covidu i po ní mluvila o tom, jak se ukazují limity globalizovaných řetězců, jak slabé je postavení Česka v rámci EU a jak málo máme pod kontrolou vlastní ceny, mzdy i energetiku.

V debatách o inflaci a energetické krizi upozorňuje na strukturální slabiny české ekonomiky: vysoký odliv zisků, nízký podíl domácího kapitálu, slabou přidanou hodnotu a závislost na rozhodnutích zahraničních vlastníků. Téměř v každém rozhovoru se vrací variace na větu: „Ekonomicky jsme kolonie a našemu politickému establishmentu to tak vyhovuje.“

Makak Roku v kategorii „věčný varovný panelista“

V prostředí Makaka Roku Ilona Švihlíková reprezentuje levicovou, intelektuálně zabalenou verzi deziluze. Nepálí vlajky, nejezdí na traktoru na Václavák, nezakládá facebookové sekty – ale v dlouhodobém horizontu dodává argumentační munici všem, kdo mají pocit, že ČR je jen „montovna Západu“ a že řešením je radikální přestavba systému.

  • Levicová ekonomka a docentka, která specializaci na globalizaci proměnila v trvalou kritiku současného kapitalismu.
  • Autorka bestselleru Jak jsme se stali kolonií, bez kterého se neobejde žádná debata o „koloniálním postavení“ ČR.
  • Mediální stálice – pravidelně v rozhlase, televizi i podcastech, kde vysvětluje, že problémy nejsou náhoda, ale systém.
  • Panelistka krizových časů – každou krizi čte jako potvrzení toho, že globalizace selhala a že elity zklamaly.
  • Makak pro publikum, které chce strukturovanou nespokojenost – ne řev do megafonu, ale dlouhý výklad o tom, že kapitalismus by šel dělat „jinak“, kdyby ho nepřevzali ti nahoře.

V anketě Makak Roku tak Ilona Švihlíková není klasický křikloun, ale „think-tankový“ makak: ten, co dodává slovník, rámec a schémata všem, kdo mají pocit, že jsme se v tomhle systému opravdu stali kolonií – a že je nejvyšší čas to napsat na další transparent.

Zdroje