web statisticsvisitor activity tracker

Režisér, který natočil nejmilejší české pohádky, ale na sociálních sítích by mu andělé z „Anděla Páně“ nejradši zabavili účet. Když zrovna nekomanduje filmový štáb, velí v kulturní válce proti „liberálům“ a „novým pořádkům“. Makak, který střídá biblické motivy s twitterovým kázáním tak rychle, až člověk neví, jestli sleduje režiséra, nebo samozvaného katechetického influencera.

Jiří Strach: filmový anděl, který se na sítích mění v samozvaného kazatele kulturních válek

Jiří Strach je režisér, který dokázal natočit jedny z nejmilejších moderních českých pohádek — Anděl Páně je pro mnoho lidí vánoční rituál stejně pevný jako bramborový salát nebo hádky o salámu v chlebíčkách. Jenže kdyby se andělé z jeho filmu podívali na jeho sociální sítě, nejspíš by mu v rámci božího milosrdenství odebrali přístupová hesla.

Zatímco na place působí jako klidný a precizní profesionál, online se z něj stává kulturní válečník, který s radostí vede bitvu proti „liberálům“, „novým pořádkům“, „moderním ideologiím“ a všemu, co jen vzdáleně připomíná 21. století.

V makačím světě má Strach speciální roli: římskokatolický influencer bez filtru, který střídá filmové metafory s teologickými výstřely tak rychle, že jeden tweet dokáže rozpoutat větší diskusi než celý filmový festival v Karlových Varech.

Od pohádek k apokalyptickým statusům

Strachovy protesty proti „ztrátě hodnot“ vypadají, jako by mu někdo každé ráno posílal krátký souhrn všeho, co ho má dnes rozčílit:

  • genderová rovnost,
  • moderní umění,
  • lidé s jiným než tradičním názorem,
  • a občas i úplně obyčejné věci, které mu prostě „nesedí“.

Když potom napíše na Twitter (pardon, na X) další moralistní kázání, vzniká zvláštní kontrast: režisér laskavých pohádek se v online prostoru mění v kazatele s apokalyptickou náladou.

Je to styl, který si těžko s někým spletete. Pokud je možné z jednoduché kulturní debaty vyrobit křížovou výpravu, Strach to zvládne během jediného odstavce.

Kulturní války jako nový tvůrčí žánr

V diskusích působí, jako kdyby měl neustále u sebe neviditelný megafon, ze kterého hlásá:

  • „Západ odpadá!“
  • „Rodina je v ohrožení!“
  • „Hodnoty mizí!“

Z pohádky se tak stává thriller, z thrilleru horor a Strach sám sebe obsazuje do role posledního hlasatele tradičních ctností, které se podle něj hroutí rychleji než kulisa natáčená z polystyrenu.

Je to zvláštní kontrast: muž, který umí rozesmát a dojmout celé generace, se na sítích často chová jako člověk, který má pocit, že svět končí každé druhé úterý.

Makačí kvality? Pán pohádky, král moralizování

  • schopnost proměnit jakoukoli diskusi v malou teologickou homilii,
  • mistr křížových výprav proti „modernímu zlu“,
  • rychlost, s jakou přechází od filmového humoru k apokalyptickému tónu,
  • přesvědčení, že jeho Twitter je součástí Páně boží mise.

Jiří Strach je makak roku v kategorii „biblický moralista uvězněný v těle filmového režiséra“. Až příště pustíte Anděla Páně, zkuste si představit, co by asi řekl o dnešním Twitteru. Pravděpodobně by ho zakázal.

Zdroje