web statisticsvisitor activity tracker

Martin Chmela je přesně ten typ veřejného hlasu, který nepotřebuje vymýšlet nové příběhy. Jemu stačí vzít realitu, lehce ji ohnout v kolenou, převléct ji do historického kostýmu a pak s kamennou tváří prohlásit, že „to přece všichni vidí“.

Martin Chmela - Je čas si začít věřit, namísto ověřovat zdroje!

V jeho podání se současnost mění v kulisu starých děsů, výstava vojenské techniky v ozvěnu nacistické propagandy a statistika v měkkou plastelínu pro tvarování správného dojmu.

Jedním z nejviditelnějších momentů jeho tvorby byla snaha přirovnat výstavu ukořistěné ruské techniky k propagandistickým výstavám z roku 1942. Historická paralela, u které se ohýbá nejen čas, ale i zdravý rozum. Nešlo přitom o detailní analýzu, kontext nebo srovnání úmyslů, ale o jednoduchý zkrat: když existovala výstava tehdy a existuje i dnes, musí to přece znamenat totéž. Dějiny tu neslouží jako učitel, ale jako kladivo.

Podobně pružně zachází Martin Chmela i s čísly. V jednom z případů spojil data o podpoře české vlády s vymyšleným srovnáním s Japonskem tak, aby výsledný obraz působil co nejkatastrofičtěji. Statistika zde nefunguje jako nástroj porozumění, ale jako kulisa pro pocit, že „všechno je špatně“ a „všude venku je to lepší“. Realitu je třeba nejen komentovat, ale především dramatizovat.

Typickým znakem Chmelova projevu není ani tak konkrétní lež, jako spíš systematické otevírání pochybnosti bez nabídky řešení. V jeho světě nic není náhodné, ale zároveň nic není dostatečně konkrétní na to, aby to šlo bezpečně ověřit. Všechno se odehrává v náznacích, otázkách a slovních mlhách, kde se podezření prodává lépe než fakta. Ale koneckonců, fakta ani zdroje nejsou potřeba. Je na čase si začít věřit, jak ostatně sám říká. 

Právě tato schopnost pracovat s atmosférou strachu, křivdy a domnělé historické paralely z něj dělá typového kandidáta pro Makaka roku. Ne jako osamělý výstřelek, ale jako reprezentanta stylu, který nestaví na ověřování, nýbrž na pocitu vyvoleného prozření. V tom je jeho síla i jeho nebezpečí. Svět se tu nepopisuje proto, aby mu bylo rozumět, ale aby se v něm dalo pohodlně nedůvěřovat všemu a všem.

 Makačí kvality Martina Chmely

  • Historický mixér bez víka
    Dějiny používá jako rekvizitář. Rok 1942 vytáhne vždy, když se hodí emoce.

  • Statistický kouzelník bez certifikátu
    Z čísel dokáže vytáhnout výsledek, který v nich nikdy nebyl.

  • Specialista na mlžnou clonu
    Neříká „je to tak“, říká „zamyslete se“ a zmizí v kouři domněnek.

  • Paralelní realita na baterky
    Díky němu existuje svět, kde výstava tanků znamená nacismus.

  • Továrník na náznaky
    Nikdy nic nedořekne. Náznak prodává líp než fakt.

  • Dejme tomu, že všichni lžou
    Základní axioma jeho vesmíru. Média, vláda, čísla, učebnice.

  • Emocionální zkrat místo argumentu
    Nejde se kolem. Rána rovnou do břicha minulostí.

  • Dezinformační minimalismus
    Nepotřebuje sto výmyslů. Stačí jeden chytrý pocit.

  • Pocit vyvoleného pozorovatele
    On ví. Ostatní spí. Publikum je pozváno do elity bdělých.