web statisticsvisitor activity tracker

Aktivista, který kandidoval do Evropského parlamentu za „První republiku“, prosazoval zákaz islámu a v posledních letech se prezentuje jako bojovník za „pravdu o covidu“, proti „cenzuře“ a také jako „dobrovolník“ na Ukrajině – odkud si odnesl i mediálně známou ránu pěstí. Bojoval by nejraději na všech frontách naráz, ale pouze ze zálohy.

Matouš Bulíř: muž, který bojuje na všech frontách, ale vždycky raději ze zálohy

Matouš Bulíř je postava, která se pohybuje na hranici mezi aktivismem, politickým amatérismem a touhou po hrdinském narativu. Kandidoval do Evropského parlamentu za bizarní projekt První republika, kde prosazoval myšlenky typu „zrušit islám“ a „vrátit Evropu k tradici, která nikdy neexistovala“.

V posledních letech se přepsal do zcela jiného žánru – stal se hlasitým bojovníkem proti „cenzuře“, „vládní totalitě“, „covidové lži“ a všemu, co se dá vmáčknout mezi slova „lidi si to musí uvědomit“.

V makačím světě to z něj dělá dokonalý hybrid: věčný dobrovolník, věčný bojovník, věčný křikloun, ale skutečně bojovat umí jen vlastním statusem.

Politický svět podle Bulíře: retro, strach a jednoduché zakončení

Když Bulíř kandidoval za „První republiku“, znělo to jako návrat k časům, kdy se politika dělala na koních a s cylindrem.

Co navrhoval?

  • zakázat islám,
  • zrušit všechno, co zavání globalizací,
  • chránit Evropu před „invazí“,
  • a přepsat realitu tak, aby seděla jeho představám.

Program jako vystřižený z brožury, kterou by rozdávaly automatické dveře v hobby marketu, kdyby se zasekly na „vlasteneckém módu“.

Bojovník za pravdu o covidu. Tedy… „pravdu“.

V době pandemie se Bulíř stal jedním z těch, kteří rozšířili svůj repertoár z politiky do medicíny — aniž by o ní cokoli věděli.

Vystupoval v roli:

  • odborníka přes virologii,
  • odborníka přes svobodu slova,
  • odborníka přes geopolitiku,
  • a hlavně odborníka přes „lidi, proboha, probuďte se!“.

Problém? Fakta si k tomu žádná nepořídil.

Výsledek? Makačí esence covidové éry.

Dobrovolník na Ukrajině aneb „boj z bezpečí kamery“

Bulíř se veřejně chlubil, že odjel jako dobrovolník na Ukrajinu. Realita byla o poznání méně filmová:

  • Opravdové boje neviděl.
  • Většinu času se věnoval natáčení sebe sama.
  • A nejznámější moment z celé „mise“ byla rána pěstí, kterou dostal — nikoliv dal.

Pro člověka, který mluví o boji na všech frontách, to byla nechtěná metafora: nepřítel ho našel dřív, než on našel přední linii.

Makačí kvality? Víc front než výsledků

  • schopnost bojovat úplně proti všemu, ale vždycky zpoza rohu,
  • politická ambice bez politické kvalifikace,
  • zbrojení slovem místo činem,
  • mistrovská schopnost prezentovat porážku jako důkaz vlastenectví.

Matouš Bulíř je makak roku v kategorii „bojovník ze zálohy, který skončí dřív, než začne“.

Zdroje