web statisticsvisitor activity tracker

Bývalý náměstek ministra zahraničí a velvyslanec ve Francii, který po odchodu z diplomacie našel zalíbení v roli ideologa „kritického pohledu na Západ“. V každém rozhovoru dokáže vysvětlit, že EU se mýlí, NATO přehání a čeští elfi jen nechápou „realistickou geopolitiku“.

Petr Drulák – Bývalý diplomat, morální kazatel a geopolitický solitér.

Petr Drulák je politolog a bývalý vysoký úředník Ministerstva zahraničních věcí, kde působil mimo jiné jako první náměstek ministra. Dlouhodobě se profiloval jako odborník na mezinárodní vztahy a zahraniční politiku, což mu zajišťovalo respekt v akademickém i institucionálním prostředí. Tento obraz se však v posledních letech výrazně proměnil. Drulák se stal jednou z nejviditelnějších postav veřejné debaty, která systematicky kritizuje českou zahraniční politiku, NATO i západní hodnotový rámec.

Zlomem byl jeho odchod z MZV, po němž se Drulák postupně přesunul do role veřejného intelektuála, jenž vystupuje proti „liberálním elitám“ a „pokrytectví Západu“. V kontextu ruské agrese proti Ukrajině se jeho postoje dostaly do ostrého střetu s mainstreamovým konsenzem. Kritici upozorňují, že Drulák relativizuje odpovědnost Ruska, používá narativy blízké ruské propagandě a rámuje konflikt jako selhání Západu, nikoli agresora.

Vedle akademických textů a rozhovorů se Drulák objevuje v alternativních médiích a na debatách s výrazně vyhraněným publikem, kde jeho jazyk nabývá moralistního a apokalyptického tónu. Sám se prezentuje jako hlas svědomí, který odmítá „válečnou hysterii“, zatímco oponenti v jeho projevech vidí intelektuální alibi pro pasivitu vůči autoritářskému násilí.

Po odchodu z exekutivní diplomacie se Petr Drulák výrazně zapojil do činnosti spolku Svatopluk, národně-konzervativního think-tanku, který se profiluje kritikou liberální demokracie, Evropské unie a „západního univerzalismu“. V rámci Svatopluku Drulák vystupuje jako jeden z hlavních ideových hlasů, podílí se na formulování programových textů a pravidelně se účastní veřejných debat a konferencí spolku. Jeho role zde není technická ani okrajová, ale výrazně hodnotová: Svatopluk mu poskytuje platformu, kde může své teze o morálním selhání Západu, multipolárním světě a potřebě „civilizační obrody“ prezentovat bez institucionálních omezení. Kritici upozorňují, že Svatopluk funguje jako intelektuální zázemí pro nacionalistické a proruské narativy a že Drulák svým akademickým statusem těmto postojům dodává zdání odborné legitimity. V tomto prostředí se z bývalého diplomata stává spíše ideologický garant alternativního pohledu na svět, než analytik usilující o vyváženou debatu.

Petr Drulák tak dnes vystupuje spíše jako ideologický solitér, který opustil institucionální odpovědnost a vsadil na roli nekompromisního kritika Západu zevnitř.

Kdo je Petr Drulák?

  • Bývalý náměstek, který se rozešel s diplomacií.
  • Politolog s talentem pro morální soudy.
  • Kritik Západu, jenž nachází publikum v alternativě.
  • Intelektuál, který zaměnil analýzu za apel.


Petr Drulák působí dojmem, že geopolitiku lze vyřešit správným tónem hlasu a hlubokým povzdechem. V jeho světě není problémem tank, ale narativ, a bombardování je především selháním dialogu. Když mluví o válce, zní to, jako by šlo o akademický seminář, který se bohužel zvrhl v praxi.

Jeho argumentace připomíná morální sudoku: všechna čísla do sebe hezky zapadají, jen realita zůstává venku. Každý, kdo nesouhlasí, je obětí propagandy, zatímco on sám stojí nad konfliktem, očištěn od stranictví. Že jeho výklady nápadně rezonují s ruskými talking pointy? To je prý jen shoda okolností.

Drulák se stal oblíbeným hostem tam, kde se hledá akademický kabát pro jednoduché odpovědi. Dodává jim vážnost, oni jemu publikum. Vzniká tak symbióza, kde se kritika moci mění v omlouvání agrese a kde je neutralita zaměňována za morální nadřazenost.

Proč je Petr Drulák ideální Makak roku?

Protože zosobňuje proměnu odborníka v ideologa, který si zachoval akademický jazyk, ale ztratil institucionální brzdy. Nabízí složitým problémům jednoduchý morální klíč a ignoruje důsledky. Makak roku oceňuje právě tento typ výkonu: intelektuální váhu použitou k legitimizaci pohodlných iluzí.