Profil: Soňa Peková

Molekulární genetička, která se z odborného světa přesunula do role hvězdy antivax a konspiračních kruhů – její tvrzení o „umělém viru“ a „plánu elit“ lékařské autority opakovaně vyvracely, ale publikum si ji zamilovalo. V makak-chóru zastupuje vědecký hlas, který se rozhodl, že peer review je pro slabochy.

Soňa Peková

Soňa Peková je molekulární genetička a lékařka, která se na začátku pandemie covidu-19 objevila v médiích jako vedoucí soukromé laboratoře Tilia. Zviditelnila se mimo jiné sporem s ministerstvem zdravotnictví o to, zda její laboratoř smí testovat na covid a jak kvalitní jsou její testy. V té době působila jako „odvážná odbornice proti systému“ – obraz, který jí otevřel dveře nejen do mainstreamových médií, ale hlavně do budoucí dezinfo-slávy.

„Umělý virus“ a zrod mediální hvězdy

První zásadní skok směrem k makačím výšinám přišel na jaře 2020, kdy Peková v rozhovoru pro Český rozhlas označila nový koronavirus za „uměle vytvořený virus“, který má charakteristiky, „jaké jsme dosud v přírodě neviděli“. Tvrdila, že virus „se chová divně“, nevyvolává dobrou imunitu a podle ní tedy nejspíš nepochází z přírody, ale z laboratoře. Tohle jednoduché a dramatické tvrzení – virus jako produkt zkumavky – zafungovalo na publikum jako instantní thriller: najednou to nebyla nudná evoluční biologie, ale scénář k béčkovému sci-fi, který se dal přepisovat do titulků a facebookových statusů.

Jenže odborné zázemí pro takto silné prohlášení chybělo. Na rozdíl od Pekové se mezinárodní odborná literatura i většina virologů shodovala, že dostupná data spíše ukazují na přirozený původ viru SARS-CoV-2. Čeští virologové a imunologové její tvrzení o umělém původu, nemožnosti vyvinout vakcínu a „absenci druhé vlny“ opakovaně označili buď přímo za chybné, nebo minimálně za nepodložené. V praxi to znamená, že z vědeckého hlediska stála Peková spíš na straně spektakulárních prohlášení než opatrné odborné argumentace.

Covid „do Vánoc zmizí“ a druhá vlna, která nepřišla – dokud nepřišla

Její mediální hvězda naplno zazářila v létě a na podzim 2020. V červnu Peková prohlašovala, že „žádná druhá vlna nebude“ a že covid „do Vánoc zmizí“. Argumentovala přitom zkušeností z vlastní laboratoře, kde prý už žádné pozitivní vzorky „z ulice“ nevidí. V říjnu pak v rozhovoru pro Reflex zopakovala, že pandemie je v podstatě pryč, a mluvila spíš o „druhé vlně šílenství“ než o druhé vlně epidemie.

Realita následujících měsíců byla přesně opačná: brutální nárůst případů, přetížené nemocnice a tisíce mrtvých jen v Česku. Analýzy s odstupem připomněly, že v době, kdy Peková ohlašovala „konec pandemie“, byly celosvětově registrovány desítky milionů případů covidu a přes milion úmrtí; o pár měsíců později už šlo o více než sto milionů případů a několik milionů mrtvých.

Když se ukázalo, že její predikce se dramaticky rozcházely s realitou, Peková nic odvolávat nechtěla – v rozhovoru pro média prohlásila, že „nemá důvod se omlouvat“ a že vše, co kdy řekla, „nadále platí“, jen se podle ní mezitím objevil „jiný kmen“ viru. Typický makačí twist: nikdy jsem se nemýlila, vesmír se jen nečekaně přizpůsobil.

Od laboratoře ke Zdravému fóru a antivax scéně

Právě díky těmto výrokům se Peková stala oblíbenou tváří nejen mainstreamu, ale i dezinformačních médií. Její narativ o laboratorním původu viru, nedůvěře ve vakcíny a „masírování lidí farmalobby“ se dokonale trefil do očekávání alternativního publika – a postupně ji přisál k projektům jako Zdravé fórum nebo k odborně působícím odnožím typu různých „sdružení odborníků“, která část skeptiků řadí do širšího dezinformačního ekosystému.

V rozhovorech a vystoupeních se Peková stylizovala do role nezávislé vědkyně, která „říká pravdu“ proti zájmům farmaceutických firem a „prodejných“ kolegů. Očkování komentovala jako nepotřebné či rizikové, vyvolávala dojem, že data jsou manipulovaná a že skutečné informace se k veřejnosti vůbec nedostanou. Z laboratorního slovníku se stal rekvizitář: místo práce s publikacemi a grafy přicházely emotivní příběhy a velká obvinění.

Znalecké razítko a paradox roku 2025

V roce 2025 se Peková znovu objevila v českých médiích v souvislosti se Slovenskem. Vládní zmocněnec pro otázky covidu Peter Kotlár chtěl, aby právě Peková vypracovala znalecký posudek ke studii Slovenské akademie věd, která vyvracela jeho tvrzení o údajně nebezpečném množství DNA v mRNA vakcínách. Kotlár argumentoval tím, že „její názory jsou správné“.

Seznam Zprávy připomněly, že Peková je stále zapsaná v českém seznamu soudních znalců – tedy formálně disponuje znaleckým razítkem, přestože její covidové výroky odborníci opakovaně označili za nesmyslné a dezinformačně škodlivé. V makačí logice je to dokonalý paradox: expertka, kterou fact-checkeři a vědecká komunita vedou jako prominentní zdroj bludů, má zároveň státní razítko, že je „odborně způsobilá posuzovat“ jiné.

Makak roku v kategorii „vědec proti vědě“

V kontextu Makaka Roku reprezentuje Soňa Peková specifický typ postavy: člověka s reálným vzděláním a kvalifikací, který se rozhodl hrát na poli veřejné debaty úplně jinou hru než většina kolegů. Kombinuje bílý plášť s konspiračním nádechem, laboratorní slovník s jednoduchými, emočně nabitými příběhy o zlém systému a „zakázané pravdě“. Neúspěšné vědecké publikace o laboratorním původu viru nahrazuje televizními rozhovory, facebookovými videi a vystoupeními na protestech; místo peer review spoléhá na lajky a sdílení.

Makačí profil je tedy jasný: molekulární genetička, která z vědy přepnula do role ikony antivax a konspiračních kruhů; žena, jejíž výroky o covidu, vakcínách a laboratořích byly opakovaně vyvráceny, ale v očích části publika to jen posílilo její status „pronásledované vědkyně“. V soutěži o Makaka roku zastupuje kategorii „vědecký hlas, který se rozhodl, že věda je moc nudná, když se dělá poctivě“ – a že mnohem větší zábava je hrát na pocit, že „oni nám něco tají“.