web statisticsvisitor activity tracker

Moderátor a streamer, který objevil, že když člověk posadí k mikrofonu každého politika a aktivistu, vždy z toho něco vypadne – minimálně titulek. Jeho styl je „já jen pokládám otázky“, zatímco publikum ví, kam to míří. Eso kavárenských anti-kavárních rozhovorů.

Xaver Veselý

Lubomír „Xaver“ Veselý je ztělesnění věty „já jen pokládám otázky“ – ovšem takovým způsobem, že polovinu odpovědí si publikum doplní samo. Moderátor, spisovatel, bývalý hudebník a dnešní hvězda streamů, který se dokázal usadit jednou nohou v institucích veřejné služby a druhou v teplé náruči alternativní scény. Pro Makaka Roku je naprosto učebnicový případ: muž, který vypadá jako nezávislý novinář, ale už dávno hraje roli jednoho z nejviditelnějších „kurátorů“ politických nálad v zemi.

Jeho kariéra začala v devadesátkách v soukromých rádiích a vyrostla na formátu, který mu sedí nejvíc: dlouhé rozhovory, kde má host prostor mluvit, mluvit a ještě chvíli mluvit. Na Frekvenci 1 moderoval populární pořady jako Křížový výslech, Xaver na Frekvenci 1 nebo Pressklub, později se přesunul i do Českého rozhlasu a stal se jednou z výrazných tváří mluveného slova v prime-time. Nezanedbatelný je i jeho spisovatelský profil – za knihy jako Doživotí nebo Jak se těží miliardy získal dvakrát cenu E. E. Kische, což mu dodalo aureolu „novináře, který ví, jak to v zákulisí chodí“.

Tahle aureola ale má dvojsečný efekt. Stejný člověk, který sbírá novinářské ceny, je totiž současně držitelem anticeny Zlatý citrón pro nejhoršího moderátora – mimo jiné za podbízivý styl a okázalé projevování sympatií a antipatií k hostům. Ve chvíli, kdy se z moderátora stává fanoušek, je k makačímu statusu jen krůček. U Xavera ten krůček proběhl ve chvíli, kdy se jeho mikrofon stal důvěrným prostorem pro Miloše Zemana, Andreje Babiše a další politické matadory, kteří u něj mluvili s komfortem, jaký v konfrontačních pořadech veřejnoprávních médií nedostávají.

Zlomovým momentem byla éra prezidentských rozhovorů – Prezidentský Pressklub s Milošem Zemanem. Xaver tam vystupuje spíš jako hostitel v obýváku než novinář: prezident má prostor vyprávět, glosovat, hodnotit a moderátor mu k tomu v zásadě drží dveře a nalévá kafe. Kritici tento styl označují za servilní a připomínají i momenty, kdy Veselý politikům u obrazovky či mikrofonu veřejně deklaruje podporu – třeba Václavu Klausovi mladšímu před volbami v rozhovoru na XTV. V praxi tak vzniká zvláštní hybrid: moderátor, který se tváří jako nestranný, ale průběžně dává najevo, koho by ve volbách nejraději zakroužkoval.

Další kapitola Xaverova příběhu je internetová televize XTV a jeho vlastní kanál Xaver Live. Tam se naplno rozjel formát, který novinářské analýzy trefně popsaly jako „fake investigace“ – investigace bez ověřených dat, ale s jasným emočním rámcem. Do studia chodí politici, aktivisté i postavičky z okraje scény a dostávají prostor pro dlouhé monology proti „mainstreamu“, České televizi, Bruselu nebo „covid mafii“. Veselý se stylizuje do role klidného, lehce pobaveného průvodce, který „jen dává prostor názorům“, ale výsledkem je to, co známe z makak-univerza velmi dobře: relativizace faktů, směs polopravd a emocí a pečlivé budování pocitu, že pravda sedí zrovna v tomhle studiu.

Paradox Xavera Veselého se naplno ukázal ve chvíli, kdy byl v roce 2020 zvolen do Rady České televize – orgánu, který má dbát na nezávislost a vyváženost veřejnoprávního média. Do rady šel s podporou Centra pro občanské svobody, think-tanku napojeného na Václava Klause mladšího, a na rovinu říkal, že chce „zkrátit vzdálenost“ mezi diváky a Kavčími horami. V praxi se ale stal jednou z tváří tlaku na vedení ČT, který kritici popisují jako pokus politicky přetvarovat veřejnoprávní televizi. Jeho vlastní pořady mezitím soustavně útočí na novináře typu Václava Moravce a zároveň se objevují v tandemu s politiky, kteří dlouhodobě volají po „normalizaci“ ČT.

Samostatnou kapitolou jsou jeho konkrétní excesy. Analýza rozhovoru s Andrejem Babišem v Českém rozhlase ukázala, že premiér dostal od Xavera neobvykle komfortní prostor k nekonfrontovanému vyprávění; mediální analytici to popsali jako porušení základních standardů vyváženosti. V jiných případech se Veselý zapletl do kauz kolem svých vulgárních komentářů na adresu hereček, novinářek nebo kolegy z Rady ČT (například pořad s názvem „Špína jménem Šarapatka“), což vedlo k opakovaným výzvám k jeho odvolání z rady. K tomu přičtěme starší aféru s fotografií po boku šéfa extremistické DSSS – a máme profil muže, který si hranice mezi „jen rozhovor“ a politickou agitkou vykládá výrazně volněji než většina kolegů.

Kdo je Xaver Veselý?

  • Bývalý rozhlasák, který našel svobodu na YouTube.
  • Moderátor, jenž považuje kritiku za důkaz pravdy.
  • Soudce, popravčí a kat, který hraje roli mediální oběti.
  • Influencer s mandátem a vlastním studiem.

Z pohledu Makaka Roku je Xaver Veselý ideální spojující článek: není to typický křičící dezinformátor, ale moderátor, který svým „přátelským“ stylem dává legitimitu hostům, jež by v klasické publicistice narazili na tvrdší otázky. Jeho publikum dostává směsici pocitu blízkosti („Xaver je jeden z nás“), revoltujícího tónu („oni tam nahoře nám to neřeknou“) a zároveň razítko důvěryhodnosti v podobě titulu člena Rady ČT. V makačím světě je to luxusní pozice: člověk, který může současně sedět u stolu institucionální moci a zároveň si hrát na outsidera bojujícího proti systému. A přesně to z něj dělá jednoho z nejvýraznějších kandidátů v kategorii „mediální makak roku“.

Zdroje